Historie uctívání stromů
Uctívání stromů je prastará tradice, která má své kořeny v dávných civilizacích. První historické zmínky o kultech stromů se objevují ve starověkých kulturách, kde stromy hrály klíčovou roli v duchovním a každodenním životě. Například v řecké Dodóně věštkyně předpovídaly budoucnost na základě šumění listů dubu, což ukazuje na hluboké spojení mezi lidmi a přírodou.
Stromy, které lidé vysazují, často žijí po staletí a stávají se symboly paměti a tradice. Rodové stromy a stromy vysazované na paměť významných událostí, jako jsou narození, svatby nebo úmrtí, nesou s sebou příběhy a legendy, které obohacují kulturní dědictví. Tyto památné stromy mají nejen ekologickou hodnotu, ale také význam historický, kulturní a duchovní.
Historie sadby alejí
Historie alejí začíná u pěšin, které existovaly od nepaměti. V období středověké kolonizace, zejména od 13. století, došlo k rozvoji sítě cest, které propojovaly vesnice a panství. Karel IV. byl jedním z prvních panovníků, kdo nařídil vysazování alejí podél cest, čímž zvýšil jejich hospodářský a politický význam. Aleje se staly důležitými spojnicemi mezi sídly, mlýny a dalšími místy.
V roce 1752 byla zavedena povinnost sázet stromy u nových císařských silnic, což mělo zajistit estetiku, orientaci a bezpečnost cestujících. Nejvíce alejí vzniklo za vlády Marie Terezie a Josefa II., kdy se začaly vysazovat také ovocné aleje, které chránily cestující před slunečním žárem a zásobovaly je ovocem.
Uctívání stromů a jejich ochrana zůstávají důležitými tématy, která spojují naši minulost s přítomností a budoucností. Stromy nejen obohacují krajinu, ale také nám připomínají naše kořeny a hodnoty, které bychom měli chránit. Tímto způsobem se stávají symbolem trvalé vazby mezi lidmi a přírodou.
Zdroje:
https://www.osel.cz/12151-dodona-konzervativni-vestirna-diova-i-s-dubem.html
https://arnika.org/stromy/nase-temata/co-umi-strom/historie-a-zvyky
https://nature.cz/pamatne-stromy
https://alejroku.cz/mapa-aleji
https://www.sazimebudoucnost.cz/alej-svobody
Český lid: sbírka věcná pro studium života a mravů českého lidu (vydáno 1892)
Stromořadí a aleje v dnešní době
Výňatek z Metodiky mapování, evidence, dokumentace, péče a ochrany významných alejí a jejich dřevin, certifikované osvědčením Ministerstva kultury ČR č. 71, vydaným pod Č.j. MK 78246/2015:
https://invenio.nusl.cz/record/201442/files/nusl-201442_1.pdf
"Stromořadí a aleje, původně také symbolizující spojení lidského řádu, kosmu a přírody, je nutno v tomto smyslu respektovat a nalézat možnosti hlubší interpretace. Krása, vznešenost, kontrasty a celková harmonie vznikla nejen lineárním uspořádáním jednotlivých prvků, ale i přirozeným stárnutím a zráním stromů, jejich zaklenutím, klimaxem. Asi všichni obdivujeme malebné fotografie prastarých interiérů alejí, publikovaných v rámci fotografických soutěží o nejkrásnější stromy, kde dominují obrazy starých, často rozpadajících se alejí, či pečlivě udržovaných alejí památkových objektů. Interiér aleje se stává malebným prostorem, posvátným místem a průmětem chrámu v krajině; stromořadí představují živá sloupořadí kolonád procházejících krajinou, jsou to symboly bezpečné, intelektem strukturované krajiny. Alejové poutní cesty tuto charakteristickou kvalitu dobře dokládají ...
"Estetika i hodnota krajiny se nám mění před očima. Na krajinu je vázán pocit identity, krajina nám říká, kde jsme doma, a tím odpovídá na otázku, kdo jsme." (CÍLEK, 2004)"
Rodová alej v historii
Pojem "rodová alej" není v historických pramenech jednoznačně definován, avšak lze jej chápat jako související s konkrétními šlechtickými rody, které nesou jejich jména nebo jsou spojeny s legendami a příběhy. Tyto aleje mohou mít významný kulturní a historický kontext, reflektující tradice a dědictví daného rodu. Historické příklady ilustrující tuto problematiku:
- Valdštejnova alej v Jičíně: Tato alej, vysázená Albrechtem z Valdštejna v 17. století, je jednou z nejznámějších rodových alejí v Čechách.
- Schwarzenberská alej u Třeboně: Tato alej, dlouhá přes 2 km, byla vysázena v 18. století rodem Schwarzenbergů a lemuje cestu od Třeboně k zámku Jemčina. Její součástí je i Schwarzenberská hrobka, která dodává aleji mystický a historický rozměr.
- Kinských alej v Chlumci nad Cidlinou: Tato alej byla vysázena v 19. století rodem Kinských a vede od zámku Karlova Koruna k lesu Obora. Její součástí je i Kinských hrobka, která je významnou kulturní památkou.
- Novodvorská alej u Vavřince: Ačkoliv není přímo spojena s konkrétním rodem, je zajímavá tím, že v ní v roce 2011 proběhla iniciativa, kdy si místní rodiny "adoptovaly" stromy a dosadily klony starých lip jako své rodové stromy.
Je důležité si uvědomit, že mnoho rodových alejí zaniklo v průběhu historie, ať už v důsledku válek, přírodních katastrof, nebo zanedbané péče. Ty, které se dochovaly, jsou cenným svědectvím o historii a kultuře našich předků a zaslouží si naši ochranu.
Přírodně laděným obřadem můžeme při sadbě Rodovou alej zasvětit, či posvětit tak, aby se stala posvátným místem v krajině. Silou myšlenky a silou ducha propojíme sílu života člověka či lidí s životní silou konkrétního stromu (stromořadí) a se silou krajiny ve které je strom vysazen. Místo se pak stává přirozeným chrámem přírodního ducha, kde můžete rozjímat u svého stromu, nebo můžete chodit rozjímat ke stromu někoho jiného o něm samotném. Skrze tento chrám ducha můžeme posílat své myšlenky či modlitby svým blízkým.
Stromy a děti v propojení s krajinou
V malebném městečku Smiřice se zrodila krásná tradice, která propojuje nově narozené děti s přírodou a posiluje pouto mezi lidmi a krajinou. Každému dítěti, které se zde narodí, je zasvěcen strom v nově vysazené rodové aleji. Tato alej, plná života a naděje, se stává symbolem kořenů, růstu a vzájemné propojenosti.
Obřad zasvěcení
Samotný obřad zasvěcení probíhá v duchu přírodního náboženství, s úctou k Matce Zemi a k síle stromů. Prostor okolo stromu je obřadně očištěn kouřem. Rodiče s dítětem přistoupí ke stromu, který si před tím zasadili. Žrec či obřadník zatroubí na roh, zahraje na koncovou píšťalu nebo jiným způsobem pozve na místo žádoucího ducha či síly. Pak pronese slova požehnání, propojení dítěte se stromem a skrze něho i s okolním krajem a požádá o ochranu a sílu pro jeho životní cestu. Rodiče nebo přímo dítě strom symbolicky zalije vodou, jako první dar tohoto propojení.
Propojení s krajinou
Tato tradice má hluboký význam pro propojení lidí s krajinou. Děti vyrůstají s vědomím, že mají v aleji "svůj" strom, o který se mohou starat a čerpat z něj sílu. Pravidelné návštěvy takové aleje posilují vztah k přírodě a k místu, kde se narodily. Alej se může stát místem setkávání a oslav, kde se lidé propojují s přírodou, krajem i mezi sebou navzájem.
Lepší život v krajině
Zasvěcení rodové aleje přináší do Smiřic nový rozměr života. Skrze toto spojení lidí a stromů se posiluje úcta k přírodě a zodpovědnost za krajinu. Děti vyrůstají s vědomím, že jsou součástí něčeho většího a že jejich činy mají dopad na svět kolem nich. Věříme, že tato tradice přispěje k harmoničtějšímu soužití lidí a přírody ve Smiřicích i v celém regionu.
Zasvěcení rodové aleje ve Smiřicích je krásným příkladem toho, jak lze propojit tradice s moderním životem a jak lze skrze úctu k přírodě budovat lepší budoucnost. Kéž tato tradice inspiruje i další obce a města k podobným aktivitám, které posilují vztah lidí k místu, kde žijí.
O Rodových alejích
Pojem "rodová alej" se v historických pramenech objevuje jen zřídka a jeho význam se může lišit v závislosti na kontextu. Obecně se dá říci, že rodová alej je alej stromů, která je nějakým způsobem spojena s konkrétním rodem, ať už symbolicky, nebo historicky.
V lidových tradicích se stromy těšily velké úctě a symbolizovaly život, sílu a plodnost. S jejich sázením je spojeno mnoho zvyků a pověr.
Je dobré si uvědomit, že v minulosti byl vztah lidí k přírodě mnohem užší než dnes. Stromy byly vnímány jako součást života a jejich sázení mělo hluboký symbolický význam.
Výňatek z: Zpravodaj Smiřic, Rodova a Holohlav 1/2021 (str. 12)
https://www.mestosmirice.cz/assets/File.ashx?id_org=15108&id_dokumenty=4614
Staré odrůdy ovocných stromků, vpravené koncem března do úrodné půdy podél polní cesty od Obory směrem ke Skalici, symbolizují nové lidské životy, které byly "zasazeny" do našeho města.
Protože počasí konce března zcela odpovídalo počasí aprílovému, byly hrušně, švestky a meruňky rovnou symbolicky pokřtěny notnou dávkou deště. I přesto doufáme, že si rodiče odnesli příjemný zážitek. Společně se postarali o to, aby jejich potomek měl v této krajině své pomyslné kořeny. Větší děti, které pomáhaly, si odnesly nejen ponaučení, že ovocný strom neroste jen tak sám od sebe, ale také pořádnou nálož hlíny na svém oblečení.
Výsadba Rodové aleje patří ke starým tradicím, které se Český svaz ochránců přírody ve Smiřicích snaží postupně obnovovat (máme už za sebou Hromnice či Moranu). Proto se také obřad, dodatečně naplánovaný na polovinu června, ponese ve staroslovanském duchu a provede nás jím ceremoniář Petr Vosátka
fotogalerie: https://www.mestosmirice.cz/gp/id_galerie=1107
Zmínky o dalších ročnících svěcení Rodové aleje:
Zpravodaj Smiřic, Rodova a Holohlav 2/2021 (str. 19)
Zpravodaj Smiřic, Rodova a Holohlav 2/2022 (str. 14)
Zpravodaj Smiřic, Rodova a Holohlav 2/2023 (str. 21)
Tímto také děkuji Českému svazu ochránců přírody ve Smiřicích a Městu Smiřice za příležitost umožňující konání těchto obřadů zasvěcení rodové aleje.
Věřím, že naše rodová alej bude nejen místem setkávání a vzpomínek pro naši rodinu, ale i příspěvkem k ochraně a rozvoji přírody v tomto regionu
Svatobor
